2,27 bilionu na špičce žebříčku. Proč bohatství energetických magnátů nezlevní váš účet

Dva biliony a 270 miliard korun. Tolik podle zářijového žebříčku e15 připadá na první desítku nejbohatších Čechů a Slováků. Jen Daniel Křetínský má odhadovaný majetek 480 miliard. Čísla, při kterých běžná kalkulačka začíná vypadat jako dětská hračka. Údaje zveřejnila e15 7. září 2026.

Jenže mezi hodnotou energetického impéria a levnou elektřinou v zásuvce nevede přímý kabel. Rozhodují investice, úroky, dostupnost sítí i schopnost postavit elektrárnu dřív, než zestárne její projektant. A právě tady se potkávají české miliardy, drahé větrníky a vietnamské vyjednávání o jádru.

Deset příček není deset bankovních účtů

Nejdřív drobná oprava titulkového světa. Částka 2,27 bilionu korun neznamená hotovost deseti jednotlivců. Žebříčky zahrnují také rodinné majetky. Ocenění firem navíc není zůstatek na účtu, který lze zítra poslat stavební firmě za nové elektrárny.

Podle e15 vzrostl odhad Křetínského majetku z 349 na 480 miliard korun. Renáta Kellnerová s rodinou dosáhla 405 miliard. Petr Kellner mladší se po vyplacení desetiprocentního podílu v PPF objevil samostatně na 21. místě se 44 miliardami. Tyto hodnoty patří ke konkrétnímu žebříčku a jeho metodice. Nejde o univerzální ceník českých boháčů. Zdroj: e15.

Pro technologický byznys je podstatné, co takové ocenění vyjadřuje. Investor nekupuje pouze dnešní stroje, budovy a zásoby. Platí také za očekávané budoucí výnosy. Za smlouvy, odběratele, schopnost financovat další rozvoj nebo postavení na trhu.

U neveřejně obchodovaných firem se přitom hodnota musí odhadovat. Výsledek závisí na předpokladech o ziscích, zadlužení a srovnatelných podnicích. Změna ocenění proto nemusí znamenat, že majitel právě inkasoval odpovídající částku.

Koncentrace kapitálu přesto něco říká. Velké skupiny mají prostor připravovat několik projektů najednou a rozložit riziko neúspěchu. Menší investor může vsadit všechny peníze na jedinou lokalitu. Stejný zamítnutý projekt pak pro oba znamená úplně jiný problém.

Energie a zbraně mají společného víc než vysoké částky

Křetínského EPH stojí na energetických aktivech a jejich provozu. Skupina ve své strategii zdůrazňuje bezpečnost dodávek a přechod ke zdrojům s nižší emisní intenzitou. To je její vlastní popis podnikání, nikoli nezávislé hodnocení výsledků. Strategii zveřejňuje EPH.

Druhým výrazným příběhem je rodina Strnadových. Historie CSG popisuje předání vlastnictví od zakladatele Jaroslava Strnada synovi Michalovi a následné působení zakladatele v CE Industries. Rodinné jméno tedy automaticky neznamená jeden společný podnikatelský celek. Historii uvádí přímo CSG.

Energetika a obranný průmysl mají podobné vstupní překážky. Potřebují drahé výrobní vybavení, zkušené pracovníky, spolehlivé dodavatelské řetězce a dlouhodobé plánování. Novou elektrárnu ani továrnu na munici nelze rozjet jako internetový obchod během víkendu.

Z technologického pohledu je zásadní schopnost opakovaně vyrábět a provozovat zařízení v požadované kvalitě. Nestačí dobrý prototyp. Potřebujete servis, dokumentaci, kontrolu výroby a lidi, kteří poznají problém dřív, než způsobí odstávku.

Rozdělování rodinného majetku zase otevírá otázku, kam zamíří budoucí investice. Jeden vlastník může upřednostnit průmysl, jiný likvidnější finanční aktiva. Samotné oddělení podílů ale nedokazuje rozpad provozních firem ani zastavení jejich projektů.

Právě proto má smysl sledovat konkrétní investiční rozhodnutí. Kolik vznikne výrobní kapacity? Jaké technologie firma nakoupí? Kde nabere vývojáře a techniky? Pořadí miliardářů je poutavé. O budoucnosti průmyslu však rozhodují objednávky a staveniště.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

České větrníky za dvojnásobek? Nejdřív si ujasněme, co porovnáváme

Tvrzení, že nové větrníky vycházejí v Česku až dvakrát dráž než jinde v Evropě, potřebuje přesnou metodiku. Je řeč o ceně turbíny? Celé stavby? Aukční podpoře? Nebo o nákladech na jednu vyrobenou megawatthodinu? Bez tohoto rozlišení nelze dvojnásobek vydávat za obecně ověřený český údaj.

IRENA pro nové pevninské větrné projekty z roku 2024 uvádí celosvětové průměrné výrobní náklady 34 dolarů za MWh. Evropský průměr činil přibližně 52 dolarů za MWh. Jde o náklady rozpočítané na výrobu během životnosti, označované jako LCOE. Nikoli o konečnou cenu pro domácnost. Srovnání zveřejnila IRENA.

Rozdíl může vzniknout i bez dražšího stroje. Ukažme si to na modelovém příkladu, který nepopisuje konkrétní český projekt. Turbína o výkonu 5 MW při využití instalovaného výkonu 25 % vyrobí za rok přibližně 10 950 MWh. Při využití 35 % je to 15 330 MWh.

Pokud by obě elektrárny měly stejné roční náklady šest milionů korun, vychází náklad na jednotku výroby asi 548 proti 391 Kč/MWh. Slabší výroba zdraží elektřinu o 40 %, přestože náklady zůstaly stejné.

Tento zjednodušený výpočet není plnohodnotné LCOE. Ukazuje však podstatu problému. Lokalita, výška náboje, rozměry rotoru a dostupnost zařízení ovlivňují, mezi kolik megawatthodin se investice rozdělí. Samotná cenovka turbíny odpověď nedá.

Nejdražší součást elektrárny někdy vůbec není vidět

Vedle výroby rozhoduje financování. IRENA upozorňuje, že jistota budoucích příjmů a stabilní pravidla ovlivňují cenu kapitálu. Dlouhodobé odběratelské smlouvy mohou snížit rizikovou přirážku. Nejistota ji naopak zvyšuje. Rozbor nákladů financování přináší IRENA.

Představme si další model. Projekt stojí 200 milionů korun a investor porovnává financování na dvacet let. Při anuitním přepočtu celé investice odpovídá sazba 5 % přibližně 16 milionům korun ročně. Při 8 % je to zhruba 20,4 milionu. Rozdíl dosahuje asi 4,4 milionu ročně, ještě před provozem a údržbou.

Skutečné projekty kombinují vlastní peníze a úvěr. Tento výpočet proto není bankovní nabídka. Dobře ale ukazuje, proč může právní a obchodní nejistota zdražit elektřinu, aniž by se změnil jediný šroub.

Další položkou je připojení. Levný pozemek ztrácí půvab, pokud vyžaduje dlouhé kabelové vedení, úpravu rozvodny nebo složitou dopravu nadrozměrných komponentů. Rozpočet musí zahrnovat celý funkční projekt.

Z toho plyne praktický postup pro obce. Nejdřív prověřit lokalitu a připojení. Potom porovnat varianty technologie a předpokládanou výrobu. Následně vyjednávat odběr, financování a rozdělení přínosů. Obrácené pořadí produkuje hlavně drahé prezentace.

Pro přípravu místního energetického projektu lze využít také podklady SmartEnergyShare pro obce a města. Zadání by mělo požadovat několik ekonomických scénářů, včetně slabší výroby a vyšších nákladů. Jediné optimistické číslo návratnosti je málo.

Vietnam ukazuje, že jaderný byznys začíná dávno před betonováním

Do stejného obrazu zapadá vietnamský projekt Ninh Thuan 2. Petrovietnam informoval o jednání svého vedení s jihokorejským KEPCO v Soulu 8. září 2026. Předmětem byla spolupráce v jaderné energetice a realizace dohod mezi oběma skupinami. Informaci zveřejnil Petrovietnam.

Taková zpráva potvrzuje jednání. Sama o sobě nepotvrzuje konečnou cenu elektrárny, uzavřenou smlouvu na výstavbu ani pevný termín spuštění. V jaderném průmyslu je mezi memorandem a dodávkou první elektřiny dlouhá cesta.

Technologii reaktoru musí doprovázet celý provozní systém. Příprava personálu, kvalifikace dodavatelů, bezpečnostní dokumentace, zajištění paliva i údržby. Součástí přípravy je také schopnost sítě nový zdroj přijmout a zvládnout jeho případný výpadek.

Pro investora je zásadní rozdělení rizik. Kdo zaplatí prodloužení stavby? Kdo odpovídá za změny projektu? Jak budou zajištěné příjmy po spuštění? Odpovědi mohou ovlivnit výslednou ekonomiku stejně výrazně jako technické parametry zařízení.

Spojení s českými miliardáři tedy nespočívá v tom, že by financovali právě tento vietnamský projekt. Takový závěr z dostupných podkladů neplyne. Společným tématem je schopnost spojit kapitál, průmyslové know-how a dlouhodobé smlouvy.

Pro české technologické firmy je to užitečná připomínka. Nestačí umět vyrobit kvalitní komponent. Potřebují také doložit jeho vlastnosti, zvládnout požadované zkoušky a garantovat dodávky. V tomto odvětví se obchoduje i s důvěrou na desítky let.

Menší hráči mají šanci. Musí ale počítat po čtvrthodinách

Domácnost ani obec nemusí vlastnit elektrárenský holding, aby ovlivnila své energetické náklady. Musí však znát průběh výroby a spotřeby. Roční součet je pro návrh sdílení příliš hrubý údaj.

Podle ERÚ se sdílení vyhodnocuje v patnáctiminutových intervalech. Výroba a spotřeba se tedy musí časově potkat. Přebytek z nedělního poledne nelze pouhým účetním sdílením přesunout do pondělního večera. Při využití distribuční sítě se navíc dál platí příslušné regulované položky za její použití. Pravidla vysvětluje ERÚ.

Příklad je jednoduchý. Pokud výrobna během jedné čtvrthodiny dodá přebytek 10 kWh a zapojená odběrná místa spotřebují jen 6 kWh, nelze jim v tomto intervalu přiřadit všech deset. Skutečně přidělené množství navíc závisí na nastavení rozdělování.

Před nákupem další technologie proto dává smysl projít data. Kdy běží kuchyně, čerpadla, chlazení nebo nabíjení vozidel? Co lze přesunout bez omezení provozu? Které odběrné místo dokáže využít přebytky právě ve chvíli jejich vzniku?

Praktický vstup nabízí stránka SmartEnergyShare věnovaná sdílení elektřiny. Navazující čtení ke komunitním projektům najdete na blogu SdíleníEnergie.info.

Teprve potom má smysl počítat úsporu. Pokud se v modelu podaří využít 2 000 kWh ročně a čistá úspora na každé činí jednu korunu, výsledkem jsou 2 000 Kč za rok. Model musí zahrnout cenu sdílené energie i poplatky služby. Marketingová procenta bez těchto údajů domácí rozpočet nezachrání.

Další výhodu získá ten, kdo dokáže řídit spotřebu

Vlastnictví zdroje je jen část energetického podnikání. Druhou je schopnost rozhodovat, kdy vyrábět, ukládat a spotřebovávat. Tady dostávají prostor měření, řídicí systémy a předpovědi. Také malé zařízení může být užitečné, pokud reaguje spolehlivě a ve správný okamžik.

Baterie přitom nemá jedinou ekonomickou funkci. Může zvýšit využití vlastní výroby, omezit odběrové špičky nebo přesouvat spotřebu mezi různými cenovými obdobími. Tyto přínosy ale nelze bezmyšlenkovitě sečíst. Stejnou kapacitu nemůžete současně slíbit několika účelům.

Podobně je třeba rozlišovat obchodní optimalizaci a poskytování služeb pro rovnováhu soustavy. Nabídka práce s flexibilitou automaticky neznamená splnění podmínek každé podpůrné služby. Konkrétní možnosti je nutné ověřit podle zařízení a smlouvy. SmartEnergyShare svůj přístup představuje na stránce obchodování flexibility.

V zadání pro dodavatele proto požadujte výpočet po jednotlivých časových intervalech. Zahrňte ztráty, opotřebení baterie, dostupnou kapacitu a náklady řízení. Chtějte také vysvětlení, kdo ponese odpovědnost za chybný povel nebo nedostupnost komunikace.

Témata chytrých sítí a řízení energie rozvíjí také [SmartEnergyShare.info](https://smartenergyshare.info). Pro vlastní projekt lze prověřit řešení SmartEnergyShare a porovnat jeho nabídku s konkrétními provozními potřebami.

Moje předpověď? Samotné vlastnictví panelů bude postupně menší konkurenční výhodou než kvalitní řízení celého odběrného místa. Začněte proto daty z elektroměru a ověřitelným výpočtem. Další miliardářský žebříček bude zajímavé čtení. O vašem účtu ale rozhodne hlavně to, co uděláte za vlastním elektroměrem.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.cz Páteční kolaps cen elektřiny má dohru: Cenový limit na de... Vice o poláci hledají