Havlíček: Stát i v příštím roce převezme poplatky za obnovitelné zdroje. Šetřit bude na ministerstvu

Úleva 599 Kč za každou megawatthodinu. To je číslo, které vypadá v účtu za elektřinu hezky. Skoro až podezřele hezky. Karel Havlíček oznámil, že stát má i v příštím roce převzít platby za podporované zdroje energie. Jinými slovy: položka POZE, která roky lezla domácnostem i firmám do faktur, má zůstat mimo peněženky odběratelů. Zaplatí ji rozpočet. A šetřit se prý bude na ministerstvu.

Politika škrtá faktury. Fyzika se ale nesměje

Poplatek na podporované zdroje energie není žádná drobná poznámka pod čarou. Standardní sazba činila 495 Kč/MWh bez DPH, tedy zhruba 599 Kč/MWh s DPH. Pro domácnost se spotřebou 3 MWh ročně to znamená úsporu kolem 1 800 Kč za rok. U rodinného domu s tepelným čerpadlem a spotřebou 8 až 10 MWh už mluvíme o 4 800 až 6 000 Kč. U menší výrobní firmy s odběrem 500 MWh ročně je to skoro 300 tisíc korun s DPH.

To už není káva v automatu. To je rozpočtová položka.

Havlíčkovo sdělení proto míří přesně tam, kde to politicky bolí nejvíc: na konečné účty. Elektřina je v Česku citlivé téma. Po energetické krizi z let 2021 až 2023 se z ní stala domácí verze krevního tlaku. Každý ji sleduje, málokdo jí rozumí a všichni mají pocit, že je moc vysoko.

Jenže převzetí POZE státem neznamená, že elektřina zlevnila jako komodita. Znamená to, že jedna část účtu byla přesunuta jinam. Z faktury do státního rozpočtu. A státní rozpočet, jak známo, neplní lesní víly. Plní ho daňoví poplatníci. Často ti samí lidé a firmy, kteří teď dostanou nižší zálohu.

To není argument proti opatření. Je to připomenutí, že elektřina má dvě ceny. Jednu na faktuře. Druhou v ekonomice.

Co vlastně stát bere na sebe

POZE financuje podporu obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Historicky nejviditelnější je samozřejmě fotovoltaický boom z let 2009 a 2010. Dodnes slouží jako politický fackovací panák. Často právem. Občas už spíš ze zvyku.

Systém funguje tak, že vybraní výrobci mají nárok na podporu podle pravidel platných v době uvedení zdroje do provozu. Podpora může mít podobu výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Rozdíl mezi tržní cenou elektřiny a garantovaným výnosem se musí někde vzít. Buď od odběratelů přes regulovanou složku ceny, nebo ze státního rozpočtu.

Pro rok 2026 už stát poplatek převzal. Dodavatelé typu ČEZ zákazníkům komunikovali, že od ledna 2026 neplatí POZE a úspora odpovídá 599 Kč/MWh s DPH. Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň ve svých podkladech uvádělo, že v roce 2026 je poplatek hrazen ze státního rozpočtu a nikoli zákazníky.

Pokud má tento režim pokračovat i v roce 2027, jde o rozhodnutí s dvojím dopadem. Domácnosti a firmy uvidí nižší regulovanou část ceny. Stát ale musí najít miliardy korun. A Havlíčkova věta o šetření na ministerstvu je politicky líbivá, jenže účetní realita bude tvrdší. Rozpočet ministerstva není bezedný šuplík s drobnými.

Pro energetické poradenství z toho plyne jednoduchý závěr. Při výpočtu návratnosti fotovoltaiky, baterie, sdílení elektřiny nebo nákupu na spotu nelze slepě brát jednu vládní úlevu jako trvalý stav. V modelu musí být scénář „POZE platí stát“ i scénář „POZE se vrací na fakturu“. Jinak je kalkulace hezká, ale křehká jako vánoční ozdoba.

Burza posílá jiný signál než politici

Politici mluví o poplatcích. Burza mluví o riziku. A burza bývá nepříjemně stručná.

Podle dostupných tržních dat se český roční baseload kontrakt na rok 2027 na začátku srpna 2026 pohyboval kolem 108 eur/MWh. Měsíční kontrakty na zbytek roku 2026 byly výše: srpen kolem 131 eur/MWh, září kolem 135 eur/MWh, listopad přes 150 eur/MWh. To není návrat do starého světa levné elektřiny za 40 eur/MWh. To je nový normál, ve kterém levnější hodiny střídají drahé špičky a každá chyba v nákupu bolí.

Spotový trh ukazuje ještě ostřejší obrázek. V roce 2026 se měsíční průměry podle přehledů historických spotových cen pohybovaly zhruba od 1 993 Kč/MWh v dubnu po více než 3 600 Kč/MWh v červnu. V červenci průměr přesahoval 3 400 Kč/MWh. Srpen byl podle průběžných dat kolem 3 000 Kč/MWh. Rozptyl v jednotlivých dnech bývá brutální. Hodiny s levnou elektřinou se potkávají s hodinami, kdy cena vyskočí několikanásobně.

Tady začíná skutečná práce pro firmy, obce i domácnosti. Snížení regulované složky je příjemné. Ale kdo má roční spotřebu v desítkách nebo stovkách MWh, tomu dnes peníze neutíkají jen přes POZE. Utíkají přes špatný diagram spotřeby, nevhodnou fixaci, neřízené nabíjení elektromobilů, přetoky z fotovoltaiky prodané za mizernou cenu nebo provoz technologie ve špičkových hodinách.

Aktuální cena elektřiny na burze proto není jen číslo pro obchodníky. Je to provozní signál. Kdo ho umí číst, přesouvá spotřebu, řídí baterii, nakupuje chytřeji a snižuje riziko. Kdo ho ignoruje, čeká na další vládní tiskovku.

Domácnosti: úspora ano, ale ne důvod usnout

Pro běžnou domácnost je převzetí POZE státem dobrá zpráva. Účet bude nižší, případně poroste pomaleji. Jenže domácnost by z toho neměla vyvodit, že energetika je vyřešená. Není.

Největší smysl dává podívat se na vlastní spotřebu po hodinách. Kdo má chytrý elektroměr, může začít pracovat s daty. Kdo ho nemá, může aspoň porovnat roční odběr, distribuční sazbu, typ ohřevu vody, vytápění a možnosti řízení spotřebičů. Typická chyba? Rodina investuje do fotovoltaiky, ale dál pere, suší a nabíjí auto ve špatný čas. Pak se diví, že návratnost nevypadá jako v letáku.

U nových fotovoltaik je klíčové řešit nejen výrobu, ale také využití elektřiny. Samotné panely už nejsou kouzlo. Kouzlo je sladit výrobu se spotřebou, případně přebytky dobře sdílet. Právě tady dává smysl sledovat možnosti přes sdílení elektřiny, kde se přebytek z jedné výrobny nemusí automaticky ztratit v anonymním výkupu za nízkou cenu.

Domácnosti, které chtějí začít bez složitého technického slovníku, mohou využít přehled pro domácnosti. Praktický princip je jednoduchý. Nejdřív zjistit spotřebu. Potom zjistit, kdy vzniká výroba. A teprve potom řešit, jestli dává větší smysl baterie, sdílení, změna tarifu, spotový produkt nebo kombinace.

Zní to nudně? Ano. Ale nudné tabulky často šetří víc peněz než krásné vizualizace na střeše.

Firmy: 599 Kč/MWh je jen začátek tabulky

U firem je dopad výraznější. Pokud průmyslový odběratel spotřebuje 2 000 MWh ročně, převzetí POZE státem znamená úlevu zhruba 1,2 milionu Kč včetně DPH. Jenže firma s takovou spotřebou by měla řešit mnohem víc než jednu regulovanou položku.

První otázka zní: jaký má odběrový profil? Druhá: jak nakupuje elektřinu? Třetí: kde má flexibilitu? Čtvrtá: má vlastní výrobu, nebo ji může mít? Pátá: umí z výroby a spotřeby udělat obchodovatelnou hodnotu?

Energetické poradenství se v posledních letech posunulo. Dřív šlo často o soutěž dodavatele a kontrolu faktur. Dnes jde o kombinaci nákupu, výroby, akumulace, řízení spotřeby, predikce a dat. Firma, která má chlazení, lisovnu, kompresory, nabíjení manipulační techniky nebo tepelná čerpadla, má často větší flexibilitu, než si myslí. Jen ji neumí ocenit.

Proto dává smysl projít možnosti pro firmy a navázat na energetické poradenství. U větších provozů se vyplatí také sledovat flexibilitu a bateriová úložiště, protože rozdíly mezi levnými a drahými hodinami vytvářejí prostor pro arbitráž. Když trh v jednom dni ukáže rozdíl několika tisíc korun za MWh mezi minimem a maximem, baterie už není jen záložní krabice. Je to obchodní nástroj.

Jistě, ne každému vyjde. Baterie bez dobrého řízení je drahá dekorace. Ale baterie propojená s fotovoltaikou, predikcí spotřeby a trhem může dávat smysl. Hlavně tam, kde firma řeší špičky, rezervovaný příkon a stabilitu provozu.

Obce a sdílení: méně ideologie, více měření

Obce budou patřit mezi nejzajímavější hráče. Mají školy, úřady, čistírny, sportoviště, veřejné osvětlení, kulturní domy a často i střechy vhodné pro fotovoltaiku. Mají také politický tlak. Starosta chce šetřit. Zastupitelstvo chce výsledek. Občan chce levnější energie. A všichni chtějí, aby to nebylo moc složité. Hodně štěstí.

Převzetí POZE státem může obcím ulevit v provozních rozpočtech, ale zároveň může snížit motivaci řešit hlubší změny. To by byla chyba. Obecní energetika není jen o tom, za kolik nakoupit elektřinu na další rok. Je o tom, jak propojit výrobu na obecních budovách se spotřebou tam, kde dává největší smysl.

Typický příklad: fotovoltaika na škole vyrábí nejvíc v době, kdy má škola část spotřeby, ale během prázdnin nebo víkendů vznikají přebytky. Ty mohou najít využití v jiné obecní budově. Nebo u zapojených odběratelů. Tady nastupuje komunitní energetika a sdílení. Přehled pro obce a města ukazuje, proč nestačí jen namontovat panely a doufat.

Dobrý obecní projekt začíná pasportem spotřeby. Kolik odebírá škola? Kolik čistírna? Jaký je průběh během dne? Kde je výroba? Kde je jistič zbytečně velký? Kde se platí za kapacitu, která se nevyužívá? A kde by pomohl obyčejný monitoring?

Tady se hodí i nezávislé návody a kalkulace, například na ShareElectric.cz nebo články o komunitní energetice na SdileniElektriny.com. Ne proto, že by jeden blog vyřešil energetiku obce. Ale protože starostové potřebují srozumitelné příklady. Bez nich končí debata u věty: „Tohle už je moc technické.“

Proč se vyplatí sledovat spot, i když máte fixaci

Častý omyl zní: „Máme fixovanou cenu, spot nás nezajímá.“ Zajímá. Jen jinak.

Spotové ceny ovlivňují náladu trhu, nabídky dodavatelů, výkup přebytků, ceny flexibilních produktů i budoucí fixace. Kdo dnes sleduje denní trh, získává cit pro to, kdy je elektřina levná, kdy drahá a proč. To se hodí při rozhodování o baterii, fotovoltaice, tepelném čerpadle, elektromobilu i firemních směnách.

U domácností může spotový produkt dávat smysl tam, kde je vysoká řiditelná spotřeba. Třeba bojler, baterie, elektromobil nebo akumulační vytápění. U pasivního bytu, kde se spotřeba večer sejde s drahými hodinami, to může být horší nápad. Spot není loterie, pokud máte data a řízení. Bez nich to loterie být může.

Pro orientaci lze sledovat denní trh OTE nebo přehledy spotových cen. Praktický přístup nabízí také stránka ke spotovým cenám elektřiny. Smysl není sedět každý den u grafu jako burzovní makléř v krizi středního věku. Smysl je pochopit rytmus trhu.

V létě roste vliv solární výroby. Přes den ceny často padají, někdy velmi nízko. Večer, když slunce zmizí a spotřeba drží, cena vyskočí. V zimě hraje větší roli plyn, vítr, spotřeba tepla a přeshraniční obchod. Do toho vstupují odstávky elektráren, počasí, přenosové kapacity a nálada na trzích s palivy. Jedna položka POZE tenhle koktejl nevyřeší.

Skutečná otázka: kdo zaplatí stabilitu

Havlíčkovo oznámení je politicky srozumitelné. Stát pomůže s účty. Škrty se najdou na ministerstvu. Volič slyší úlevu. Firma slyší nižší náklady. Dodavatel upraví ceník. Rozpočet si povzdechne.

Jenže česká energetika řeší hlubší problém. Potřebuje financovat nové zdroje, sítě, akumulaci, řízení spotřeby a zálohy pro dobu, kdy nefouká a nesvítí. Zároveň musí držet ceny tak, aby neutíkaly firmy a domácnosti nemusely počítat každé praní. To je slušný hlavolam. Bez návodu v krabici.

Přenesení POZE na stát může být krátkodobě rozumné, pokud brání cenovému šoku. Dlouhodobě ale nesmí zakrýt cenové signály. Levná elektřina v poledne a drahá večer není porucha trhu. Je to zpráva. Říká: přesuň spotřebu, ulož energii, sdílej přebytky, řiď provoz. Kdo tu zprávu pochopí, bude mít výhodu.

energetická platforma SES stojí právě na tomhle principu. Energetika se už nedá řídit jednou smlouvou v šuplíku. Potřebuje data, automatizaci, propojení výrobců a odběratelů a schopnost reagovat na trh.

Moje předpověď? POZE se bude v české politice vracet jako bumerang. Jednou na faktuře, jednou v rozpočtu, pokaždé s jiným vysvětlením. Kdo čeká na definitivní politické řešení, ztratí roky. Kdo si mezitím změří spotřebu, nastaví řízení a využije sdílení, začne šetřit dřív než stát vymyslí další tiskovou zkratku.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Electric-Share.cz Elektřina za mínus 2 000 Kč za MWh: jak AI trading mění b... Vice o elektřiny je