Lidé chtějí dodavatele, který se bude chovat férově, říká Kristýna Bajer o projektu Energetický kompas

Lidé chtějí dodavatele, který se bude chovat férově, říká Kristýna Bajer o projektu Energetický kompas

V říjnu 2021 opustilo Bohemia Energy přes 900 tisíc zákazníků během několika dnů. Největší neplatič v historii českého energetického trhu podal insolvenční návrh a odběratelé se masivně stěhovali k dodavatelům poslední instance. A tehdy se ukázalo něco, co trh léta ignoroval: lidé nevybírají elektřinu jen podle ceny za kilowatthodinu. Vybírají podle důvěry. „Lidé chtějí dodavatele, který se bude chovat férově," říká Kristýna Bajer z projektu Energetický kompas. Zní to banálně. Dokud si ale vzpomenete, kolik domácností v posledních letech přeplatilo za nevýhodnou fixaci, špatně pochopenou fakturu nebo agresivního obchodníka u dveří. Férovost v energetice není marketingový slogan. Je to funkce, kterou trh dosud dodával jen občas.

Projekt, který vznikl z dotazů běžných lidí

Energetický kompas je projekt distribuční společnosti EG.D, tedy operátora sítě na jihu Čech a jižní Moravy. Myšlenka je jednoduchá: dát odběratelům nezávislé poradenství, které je z popsiska nesnaží prodat žádnou dodávku. Bezplatné konzultace, webináře, kalkulačky spotřeby, vysvětlení faktur. Energetická specialistka Kristýna Bajer v rámci projektu odpovídá na stovky dotazů ročně — od „proč mi rostla záloha" přes „vyplatí se mi fotovoltaika" až po „co je to výkon a jelikož platím". A právě z těchto rozhovorů vzešel ten hlavní poznatek. Zákazníci nemají problém s cenou jako takovou. Mají problém s neprůhledností.

Lidé si stěžují, že z faktury nevyčtou, kolik z placené koruny jde za samotnou elektřinu a kolik na regulované složky. Že se ceny pro nové zákazníky liší od cen pro ty věrné. Že nikdo jim předem neřekl, co se stane po skončení fixace. To nejsou detaily. To jsou přesně ty momenty, kdy odběratel ztratí důvěru a buď změní dodavatele, nebo — což je horší — zůstane v nevyhovující smlouvě a rezignuje. Právě druhá skupina je podle zkušeností poradců ta největší. V Česku existuje statisíce domácností, které roky neměnily dodavatele, i když by jim změna mohla ušetřit jednotky tisíc korun ročně. Nejsou líné. Prostě nevědí komu věřit.

Co vlastně znamená „férový dodavatel"

Slovo fér se v energetice používá tak často, že už ztratilo obsah. Pojďme ho tedy nacpat zpátky do konkrétních bodů. Férový dodavatel podle zkušeností z poradenství znamená: stejnou cenu pro nového zákazníka i pro zákazníka, který je u firmy patnáct let. Jasně oddělenou regulovanou a komoditní část faktury, kterou rozumí i člověk bez technického vzdělání. Předem komunikované podmínky po skončení fixace — ne fakt, že se z NIŽŠÍ ceny stane vyšíší, když už je pozdě reagovat. Žádné poplatky za ukončení smlouvy schované v bodě 14 dodatků. A hlavně: žádné podomní obchodování postavené na půlpravdách typu „vaše aktuální smlouva končí, jinak přijdete o elektřinu".

Regulátor má přitom navrchu jen část trhu. Energetický regulační úřad (ERÚ) určuje ceny za distribuci, přenos a systémové služby. Za samotnou komoditu — palivo na výrobu elektřiny — si ale každý dodavatel účtuje, co uzná za vhodné. A tady se rozhoduje o férovosti. Zákazník si stěžuje na „drahou elektřinu", přičemž tři čtvrtiny faktury můžou tvořit složky, které dodavatel nijak neovlivnil. Poradenství typu Energetického kompasu proto lidem často jako první vysvětlí, co přesně platí a komu. Zní to jako banalita, ale bez toho se nedá rozhodovat. Nemožné je porovnávat jen hlavičku faktury, když 60 % částky je stejných u všech dodavatelů.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Z faktury za elektřinu: kolik je trh a kolik regulace

Pojďme na čísla, protože bez nich je to jen povídání. Typická domácnost v bytě s elektřinou provařenou vodou (odběr D57d, zhruba 2 500 kWh ročně) zaplatí za regulované složky — distribuci, přenos, provoz systému a podporu obnovitelných zdrojů — řádově 4 000 až 5 000 korun ročně. Ta částka je pro všechny dodavatele stejná, protože ji určuje ERÚ. Rozdíl mezi dodavateli se skrývá jen v komoditní složce. Na spotovém trhu se elektřina v roce 2025 prodávala nejčastěji v rozmezí 80 až 120 eur za megawatthodinu, což u odběratele vydá zhruba 2,5 až 3,5 koruny za kilowatthodinu bez energií. Přidejte marži dodavatele a máte reálnou cenu.

A tady je zajímavost, kterou většina lidí netuší: rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším dodavatelem na trhu u stejného odběrného místa běžně činí 3 000 až 6 000 korun ročně. To je cena týdenní dovolené nebo nové pračky. Přestože přechod na nový dodavatel je administrativně otázka jednoho vyplněného formuláře a měsíční lhůty. Pro srovnání aktuálních nabídek i spotových cen se hodí průběžné přehledy, jako je například denní trh elektřiny na SmartEnergyShare. Zmínit je třeba i státní pojistku proti výkyvům cen, která byla na roky 2024 a 2025 vládou vynulována a vrací se do výpočtů od roku 2026. Domácnosti, které dnes porovnávají ceny, by si proto měly ověřit, jakou regulovanou složku jim dodavatel v roce 2026 účtuje.

Flexibilita: fér účet funguje i opačným směrem

Férovost ovšem není jen o tom, kolik platíte. Je i o tom, kolik můžete získat. Česká energetika se po elektrizaci vytápění a dopravy stává systémem, kde se hodnota přesouvá z obyčejné dodávky kilowatthodin na výkon — tedy na schopnost umět spotřebu posunout v čase. Tady vstupuje do hry trh výkonostní rovnováhy (SVR), kde operátor přenosové soustavy ČEPS nakupuje služby na udržení kmitočtu 50 Hz. Baterie, tepelná čerpadla, dobíjecí stanice i fotovoltaiky s řízenou spotřebou se můžou přes agregátory na tyto trhy připojit a vydělávat. Řeč je o stovkách milionů korun ročně, které systém vyplatí flexibilním zdrojům.

Domácí baterie o kapacitě 10 kWh sama o sobě na SVR nedosáhne. Svedená ale s dalšími stovkami baterií do virtuální elektrárny ano. Přesně tohle je princip agregace, který si můžete detailně projít na stránkách služeb výkonostní rovnováhy nebo v přehledu obchodování s flexibilitou. Výnos z takového zapojení se u rodinného domu pohybuje řádově v jednotkách tisíc korun ročně — není to jackpot, ale je to peníze za něco, co by baterie stejně dělala. A hlavně: je to fér systém. Kdo pomáhá stabilní síti, dostane zaplaceno. Bez zprostředkovatelů, kteří by si přivlastnili celou marži. Více o virtuálních elektrárnách a optimalizátorech spotřeby píší kolegové na SmartEnergyShare.cz.

Pět otázek, které férovému dodavateli položte

Z praxe poradenství vyplývá jednoduchý návod. Než podepíšete smlouvu nebo ji obnovíte, položte dodavateli pět otázek. Zaprvé: kolik z vaší celkové ceny tvoří regulované složky a kolik samotná komodita? Pokud obchodník neumí odpovědět, není to partner na čtyři roky. Zadruhé: co se stane s cenou po skončení fixace? Férový dodavatel má jasný scénář a pošle vám ho písemně. Zatřetí: účtuje něco za ukončení smlouvy nebo změnu produktu? Zatrvrté: nabízíte i produkt navázaný na spotové ceny a jak ochranu proti výkyvům? Zvíte-li u spotového produktu, kolik let z toho čerpáte užitek, budete vědět, jestli se hodí právě vám.

Zapáté — a to je otázka, kterou by dnes měla klást každá druhá domácnost: co mi dáte navíc k samotné kilowatthodině? Fotovoltaiku, baterii, dohled nad spotřebou, možnost sdílení elektřiny, zapojení do flexibility? Trh totiž směřuje k tomu, že samotná dodávka se stává komoditou s minimální marží a reálná hodnota se přesouvá do služeb okolo. Pro porovnání nabídek se výborně hodí elektronické aukce, jaké provozuje například platforma SmartEnergyShare, kde se dodavatelé použijí vzájemně přebíjet. To je fér trh v praxi: ne reklama na televizích, ale konkurence transparentních nabídek. A pokud si nejste jistí, poradit si můžete i nezávisle — třeba zdarma v rámci projektů typu Energetického kompasu, kde nikdo nečeká provizi z vaší smlouvy.

Sdílení elektřiny: fér přímo mezi sousedy

Existuje ale i zcela jiný model férovosti — ten, kde dodavatele vlastně vůbec nepotřebujete. Od ledna 2024 umožňuje český zákon jednoduché sdílení elektřiny a od srpna téhož roku i komunitní energetiku. V praxi to znamená, že rodinný dům s fotovoltaikou na střeše může své přebytky prodávat sousedům v rámci skupiny odběrných míst, a to za cenu, kterou si dohodnou sami. Žádný zprostředkující dodavatel, žádná marže uprostřed. Ušetřený rozdíl se typicky pohybuje mezi 1 a 2 korunami na každé sdílené kilowatthodině, což u střední fotovoltaiky a dvou až tří odběratelů vydá ročně jednotky až desítky tisíc korun.

Tohle je podle odborníků přesně ten typ „férového dodavatele", který zákazníci hledají: soused, kterého znáte osobně, a cena, na které se domluvíte na očích. Pokud vás téma zajímá, jak sdílení funguje technicky i právně, začněte na stránce o [sdílení elektřiny](https://smartenergyshare.com/sdileni-elektriny?utm_source=bess-global&utm_medium=referral&utm_campaign=satellite-marketing) nebo na [poradenství pro odběratele](https://smartenergyshare.com/pro-odberatele?utm_source=bess-global&utm_medium=referral&utm_campaign=satellite-marketing). Komunitní energetika ovšem není jen pro domácnosti — obce, firmy i zemědělci na ní vydělávají. Detailní rozpis najdete v článcích na [SdíleníElektriny.com](https://sdilenielektriny.com) a praktické zkušenosti z komunitních projektů zase na [SdíleníEnergie.info](https://sdilenienergie.info). Celý ekosystém od sdílení přes monitoring spotřeby po flexibility pokrývá platforma pro sdílení elektřiny, kde si projdete, co je pro váš dům nebo obec reálné.

Férovost se vyplatí — a to doslova

Zkušenost projektu Energetický kompas shrnuje jednoduchý paradox. Zákazníci říkají, že chtějí fér dodavatele, ale málokdo umí fér definovat. Přitom to není filozofie, je to sada měřitelných vlastností: transparentní cena, stejná podmínky pro věrné i nové, žádné skryté poplatky a ochota vysvětlit. Dodavatelé, kteří tohle splní, na tom budou ekonomicky lépe — ztratit zákazníka dnes stojí víc než si přiznat slušnou marži. A trh jde dál: férovost se přesouvá od relationship „dodavatel versus zákazník" k modelu, kde je zákazník zároveň producentem, flexibilním zdrojem a členem komunity.

Má předpověď na závěr je jednoduchá. Do roku 2028 budou moci průměrné domácnosti s baterií a fotovoltaikou vydělávat na službách systému víc korun než na komoditní marži svého dodavatele. Kdo dnes své odběrné místo optimalizuje jen podle faktury za kilowatthodinu, bude za pět let sotva rozhodovat o zlomku svých energetických nákladů. Takže úkol na tento týden: vytáhněte poslední fakturu, podívejte se, kolik z ní jde na regulované složky, a spočítejte, kolik byste mohli ušetřit nebo vydělat. A pokud nevíte kde začít — Energetický kompas, nezávislé poradenství i platformy jako SmartEnergyShare jsou tu od toho. Fér totiž začíná u informace. Tu máte teď.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: ElectricShare.cz SmartEnergyShare není dodavatel elektřiny: Jak funguje el... Vice o sdílení elektřiny