MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Návrh: Z plánovaných 110 zón pro rychlejší stavbu solárů a větrníků zbyla necelá polovina. Ministerstvo životního prostředí to označuje za úspěch. Kraje a obce za prohru.

Před necelým rokem to vypadalo jednoduše. Česko potřebuje splnit unijní směrnici RED III, vytipuje si přes stovku míst, kde půjde stavět fotovoltaiku a větrníky bez zbytečného papírování, a hotovo. Realita je jiná. Z původních 110 akceleračních oblastí zbylo 61. Z toho 46 zůstalo beze změny, dalších patnáct se zmenšilo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tvrdí, že i tak zůstává v zónách potenciál přes 3 000 MW instalovaného výkonu, což prý na splnění evropských závazků stačí. Kritici — od starostů po ekology — s tím ale nesouhlasí a tvrdí, že proces byl od začátku zmatečný.

Co se vlastně stalo: od 110 k 61 zónám

Akcelerační oblasti jsou nástroj, který má obcím a investorům zjednodušit povolování nových fotovoltaických a větrných elektráren. Místo klasického, roky trvajícího stavebního řízení mají v těchto zónách platit zrychlené postupy — méně posuzování, jasnější pravidla, menší prostor pro obstrukce. Zní to jako dobrý nápad, dokud nezjistíte, kde přesně má takové "urychlené" pole nebo kopec stát.

Původní návrh počítal se 110 oblastmi po celé republice. Po připomínkovém řízení, veřejných projednáních a tlaku samospráv se číslo zredukovalo na 61. MŽP u zbylých zón navíc přidalo podmínky — zpracování podrobných studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záboru zemědělské půdy a ochranu chráněných druhů živočichů. Jinými slovy: zóny zůstaly, ale s přísnějším metrem. Kompletní mapu a metodiku najdete přímo na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Za zmínku stojí, že první verze mapy vyvolala odpor už na jaře. Veřejná projednání v Praze v květnu navštívily stovky lidí, drtivá většina s návrhem nesouhlasila. Ministerstvo tedy nešlo do finální verze naslepo — reagovalo na tisíce připomínek, i když výsledek uspokojil pramálo koho.

Proč ministerstvo osekávalo: odpor obcí a ochrana krajiny

Redukce nebyla rozmar úředníků. Kombinovaly se tu dva tlaky. Za prvé, samosprávy — starostové obcí, kterým se do katastru mělo "shora" naplánovat pole fotovoltaiky nebo řada větrníků, aniž by měli reálnou možnost to zvrátit. Za druhé, ochrana přírody — biotopy, migrační koridory zvěře, chráněná území, kam podle odborníků elektrárny prostě nepatří.

Výsledkem je kompromis, který nikoho úplně nenadchl. Developeři OZE si stěžují, že plocha se zmenšila natolik, že to brzdí plánované investice. Starostové namítají, že i zredukovaná verze obsahuje lokality, kde místní obyvatelé stavbu nechtějí. A ekologické organizace poukazují na to, že samotné vymezení zóny ještě neznamená automatický souhlas — jen zrychlené řízení, ne přeskočení posouzení vlivu na životní prostředí úplně.

Podstatné je, že celý proces vychází z evropské směrnice RED III, která členským státům ukládá povinnost vymezit tzv. renewables acceleration areas. Nejde tedy o český vynález ani o snahu vlády "protlačit" elektrárny bez diskuse — jde o plnění závazku, který si Evropská unie dala kvůli energetické nezávislosti a klimatickým cílům. To ovšem národní debatu o konkrétních lokalitách nijak neusnadňuje.

Srovnání: plán na papíře versus realita v terénu

Na papíře vypadala čísla přesvědčivě — 110 zón, stovky kilometrů čtverečních, gigawatty potenciálu. V praxi šlo z velké části o teoretický exercise, který narazil na základní problém: každá zóna má jméno, souřadnice a sousedy, kteří k tomu mají co říct.

Srovnejte to takto. Původní návrh byl navržen shora, na základě analytických dat — sklon terénu, oslunění, vzdálenost od sítě, absence zástavby. Chyběl mu ale filtr reálné akceptace. Finální verze se 61 zónami prošla veřejným připomínkováním, a proto je menší, ale zároveň politicky průchodnější. Cena za to je nižší celkový instalovaný výkon v zónách, byť podle MŽP stále dostatečný na splnění cíle přes 3 000 MW.

Druhé srovnání se nabízí vůči jiným zemím RED III. Německo nebo Španělsko řešily podobný proces s tím, že zóny navrhovaly regiony zdola, ne centrální ministerstvo shora — a měly méně sporů o konkrétní lokality. Česko zkusilo kombinaci obojího, což vysvětluje, proč se čísla mezi verzemi tak dramaticky měnila. Pro obce, které chtějí mít v tom jasno a chtějí si energetiku na svém území řídit samy, existují i jiné cesty — třeba komunitní energetika a sdílení elektřiny mezi odběrateli, o kterém se dozvíte na stránce pro obce a města na SmartEnergyShare.

Co to znamená pro investory a majitele fotovoltaiky

Pro developery velkých FVE a větrných parků je zpráva jasná: méně zón znamená větší konkurenci o zbylé lokality. Kdo měl projekt připravený v oblasti, která ze seznamu vypadla, se vrací k normálnímu, pomalejšímu povolovacímu řízení. To může znamenat rozdíl v řádu let.

Pro běžné domácnosti a menší výrobce se ale nic zásadního nemění — akcelerační zóny cílí primárně na velké elektrárny, ne na střešní fotovoltaiku na rodinném domě. Tam žádné zrychlené řízení nepotřebujete, stavební povolení na malé instalace do 50 kW se dnes řeší jinak. Co se ale týká vás jako výrobce přebytků, je otázka, co s elektřinou, kterou vyrobíte navíc. Právě tady dává smysl podívat se, jak funguje sdílení elektřiny mezi odběrnými místy — na stránce pro výrobce FVE najdete konkrétní čísla, kolik lze na sdílení ušetřit, a na jak to funguje je vysvětlený celý proces krok za krokem.

Firmy s vyšší spotřebou by měly sledovat hlavně to, kde přesně nové zóny leží — pokud má firma pozemek nebo areál v akcelerační oblasti, získává reálnou výhodu při plánování vlastní FVE nebo bateriového úložiště. Podrobnosti k firemním řešením nabízí energetická platforma SES na stránce pro firmy.

Co bude dál: termín konec července a co hlídat

Ministerstvo pro místní rozvoj teď musí zapracovat podmínky z posouzení do návrhu změn územně rozvojového plánu a předložit je vládě do konce července 2026. To je datum, které stojí za sledování — teprve schválením vládou se ze zón stane závazný právní rámec, ne jen mapa s doporučeními.

Dalším tématem je financování přípravy území ze strany obcí. MŽP v minulosti nabízelo dotace až 1,5 milionu korun na vymezení akceleračních oblastí, což mělo motivovat kraje a obce k aktivní účasti na procesu místo pasivního čekání, co jim ministerstvo "seshora" určí. Zda a v jaké podobě bude podpora pokračovat i po schválení finální verze, zatím není jasné.

Reálně to znamená, že se v příštích měsících čekají další kola připomínek na krajské a obecní úrovni, možná i drobné úpravy hranic jednotlivých zón podle toho, jak budou samosprávy reagovat na finální podmínky. Kdo v energetice podniká nebo plánuje investici do OZE, udělá dobře, když si mapu zón a jejich podmínky pravidelně kontroluje přímo na webu MŽP — mění se rychleji, než by člověk čekal.

Závěr: půlka zón, ale ne půlka problému

Snížení počtu zón ze 110 na 61 není porážka ani vítězství — je to ukázka toho, jak těžké je v Česku najít shodu na tom, kde přesně mají stát obnovitelné zdroje. Ministerstvo dostálo formální povinnosti vůči RED III, obce získaly částečné slyšení, developeři přišli o polovinu naplánovaných lokalit. Nikdo neodešel spokojený, což je v české energetické politice tak nějak standard.

Zajímavější otázka je, co se stane po schválení vládou. Pokud se ukáže, že 3 000 MW potenciálu v zónách nestačí na reálné pokrytí poptávky po nových zdrojích, bude se muset řešit další kolo vymezování — a to už za situace, kdy důvěra samospráv v proces bude ještě nižší než dnes. Sledujte, jak se s tím MMR a MŽP popasují do konce léta.

Pokud vás zajímá, jak si i bez čekání na akcelerační zóny zajistit vlastní energetickou soběstačnost nebo sdílet přebytky se sousedy, mrkněte na spotové ceny elektřiny a na energetické poradenství, kde vám poradí, jestli se vyplatí čekat na velkou zónovou elektrárnu, nebo raději investovat rovnou. Více k tématu komunitního sdílení najdete i na SdíleníEnergie.info a ShareElectric.cz.

Zdroje

Poznámka: navrhovaný clickbaitový nadpis (vlastní řádek, mimo tělo článku): "Z 110 zón na 61: proč vaše obec možná přišla o slíbenou elektrárnu"

Ke garden/opylovačům kontext z zadání jsem téma neroztahoval — je s tématem akceleračních zón nesouvisející a jeho vpletení by článek udělalo nekoherentní. Pokud to má jít jako samostatný článek, řekněte a napíšu ho zvlášť.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Electric-Share.cz Jak založit energetické společenství v Česku: praktický n... Vice o energetické společenství