Neviditelní pro termokamery. Český startup je v programu NATO z tisíců zájemců mezi hrstkou nejzajímavějších

Přes 3 600 přihlášek. Pouhých 150 míst v akceleračním programu. A potom ještě užší výběr pro nejvýše 15 firem. Český InfraHex se dostal až do této skupiny. Vyvíjí textilii, která potlačuje tepelnou stopu lidí a vybavení. Pro vojáka může takový materiál znamenat zásadní rozdíl. Pro stavebníka zase připomínku, že termokamera neukazuje celou pravdu.

Zní to jako plášť neviditelnosti. Jenže fyzika žádné kouzlo nepodepsala. Člověk pod látkou dál vytváří teplo a technika se dál zahřívá. Mění se především to, co zachytí senzor. Právě rozdíl mezi skutečným tokem energie a obrazem na displeji spojuje českou obrannou inovaci se stavbami, úsporami i debatou o budoucnosti energetiky.

Z tisíců přihlášek mezi patnáct. Co česká firma skutečně získala

Program NATO DIANA podporuje technologie využitelné v obraně i civilním prostředí. Pro ročník 2026 obdržel přes 3 600 návrhů a přijal 150 společností. Navazující Mission Track počítá s nejvýše 15 účastníky. Ti mohou získat až 300 000 eur dodatečného smluvního financování a podporu při zavádění technologie do praxe. Program má trvat pět až sedm měsíců. Podmínky zveřejnilo NATO DIANA.

InfraHex podle české agentury CzechInvest postoupil do Mission Track jako první česká firma. Agentura uvádí pro celý ročník přesnější počet 3 688 uchazečů. Patnáct míst proti takovému počtu odpovídá přibližně 0,4 procenta. Není to statistická pravděpodobnost úspěchu konkrétního výrobku, ale konkurenci to ilustruje docela dobře. Postup oznámil Defence Hub CzechInvest.

Samotný výběr ovšem není objednávkou na tisíce kusů. Ani univerzálním potvrzením všech parametrů z katalogu. Je to přístup k uživatelům, zkouškám a příležitosti ukázat, že výrobek obstojí mimo prezentaci.

Pro malého výrobce může mít právě tato možnost větší význam než samotné peníze. Laboratorní vzorek totiž odpovídá na otázku, zda princip funguje. Budoucí zákazník potřebuje vědět také to, zda materiál vydrží opakované používání, zda půjde opravovat a zda dodavatel zvládne větší objednávku. Mezi těmito otázkami leží podstatná část skutečného podnikání.

Textilie místo elektronického kouzlení

InfraHex nabízí několik podob svého materiálu. Pončo InfraGhillie má podle výrobce hmotnost 1,5 kilogramu včetně pouzdra. Vedle něj firma představuje krycí plachty a další ochranné prvky. U ponča deklaruje snížení tepelné stopy o 96 procent. Toto číslo je údaj výrobce, nikoli obecná záruka, že uživatel unikne každé termokameře. Výrobky a deklarované vlastnosti popisuje InfraHex.

Pro kategorii výstavby je zajímavější plachta InfraTarp. Varianta o rozměrech tři krát tři metry má vážit 1,5 kilogramu. Větší provedení deset krát osm metrů uvádí výrobce s hmotností deset kilogramů. Mezi zamýšlenými aplikacemi zmiňuje zakrytí techniky a přístřešky pro elektronické vybavení. Rozměry a použití uvádí produktová dokumentace.

To už je spojení s lehkými konstrukcemi a dočasnými objekty. Stále však mluvíme především o maskování. Z dostupných podkladů nelze udělat závěr, že jde o hotovou náhradu stavební izolace, střešní membrány nebo běžné fasády.

Zajímavý je samotný konstrukční přístup. Funkci přebírá materiál, který se dá složit a přenést. Odpadá představa rozměrného zařízení kolem každého chráněného objektu. Současně se ale do popředí dostávají praktické vlastnosti: spoje, mechanické namáhání, životnost a změny chování po znečištění. Dobrá textilie musí zvládnout i den, kdy ji nikdo nefotí do katalogu.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Termokamera neměří účet za vytápění

Termokamera zaznamenává infračervené záření. Teplotu z něj teprve vyhodnocuje. Výsledek ovlivňuje emisivita povrchu, tedy jeho schopnost vyzařovat, ale také odražené záření okolí. Proto mohou dva stejně teplé předměty vypadat na displeji odlišně. Výrobce kamer FLIR uvádí, že leštěné kovy mívají emisivitu pod 0,1, zatímco lidská kůže přibližně 0,98. Vysvětlení nabízí technický materiál FLIR.

Nízká emisivita může způsobit, že kamera zachytí výrazný podíl odrazu okolí. Povrch pak vypadá chladnější nebo teplejší, než skutečně je. Barevný obrázek je přesvědčivý. Přesvědčivost ale není měřicí jednotka.

Ve stavebnictví z toho plyne zásadní rozdíl. Omezení tepelné viditelnosti není totéž co omezení tepelné ztráty. Teplo se přenáší vedením, prouděním i zářením. Změna jedné vlastnosti povrchu automaticky nevyřeší celý objekt.

Uvažujme čistě modelovou stěnu o ploše 100 metrů čtverečních. Při součiniteli prostupu tepla 0,30 W/(m²·K) a rozdílu teplot 20 stupňů činí prostupující tepelný výkon 600 wattů. Výpočet je jednoduchý: plocha krát součinitel krát rozdíl teplot.

Abychom mohli tvrdit, že nová vrstva tuto ztrátu snížila, potřebujeme doložit změnu tepelných vlastností konstrukce. Nestačí přepnout barevnou paletu termokamery. V katalogu to možná vypadá podobně. Ve vyúčtování už méně.

Od vojenského přístřešku ke stavbě vede dlouhá cesta

Možný civilní přesah stojí za pozornost. Vývoj textilií ovlivňujících tepelné záření může přinést nové podněty pro dočasné přístřešky, technické kryty nebo speciální obálky zařízení. To je však směr dalšího ověřování, nikoli doložený seznam stavebních aplikací InfraHexu.

Projektant by potřeboval jiné odpovědi než obsluha pozorovacího systému. Jak se materiál chová na slunci? Co udělá dlouhodobá vlhkost? Jaké má požární vlastnosti? Co nastane ve spojích a kolem prostupů? A kolik ze svých původních parametrů si zachová po několika letech?

Zvlášť citlivá je voda. Konstrukce může na začátku fungovat výborně a později doplatit na kondenzaci nebo špatné vysychání. Tenká vrstva s působivým optickým chováním není automaticky vhodná do každé skladby střechy. Střecha bohužel nečte tiskové zprávy.

Rozumný postup by začínal vzorkem a měřením konkrétní konstrukce. Následoval by zkušební provoz, vyhodnocení údržby a propočet celkových nákladů. Teprve potom má smysl přemýšlet o širším použití.

U běžné rekonstrukce proto nejprve pomůže určit, kudy a proč energie skutečně uniká. Na takové zadání navazuje energetické poradenství SmartEnergyShare. Praktická otázka zní: které opatření přinese v daném domě největší doložitelný přínos? Odpověď může být méně futuristická než speciální membrána. Třeba oprava regulace nebo odstranění netěsností.

Nejdřív data. Potom nákup technologie

Představme si menší výrobní halu. Majitel dostane nabídku na nový materiál, který má omezit tepelné ztráty. Ukázka obsahuje dvojici termogramů. Jeden září, druhý téměř ne. Obchodník má hotovo za třicet sekund. Správce budovy by v tu chvíli měl teprve začít.

Potřebuje znát podmínky obou měření. Venkovní a vnitřní teplotu, stav provozu, nastavení kamery i vlastnosti snímaného povrchu. Bez toho srovnává dva obrázky, nikoli dvě energetické bilance. FLIR výslovně upozorňuje také na vliv vzdálenosti, okolní teploty a emisivity. Popis omezení měření je v dokumentaci výrobce.

Další krok představuje sledování spotřeby v čase. Zde dává smysl průběžný monitoring technologií a energií. Podstatou je spojit spotřebu s tím, co se v objektu děje: kdy běží výroba, kdy se větrá a jak se mění počasí.

Ani pokles roční spotřeby sám o sobě nemusí dokazovat úspěch opatření. Pokud byla mírnější zima nebo hala vyráběla méně, část rozdílu vysvětlují tyto změny.

U modelového objektu se spotřebou 120 MWh tepla představuje desetiprocentní úspora 12 MWh ročně. Peněžní přínos ale závisí na skutečné ceně ušetřené energie a na nákladech opatření. Bez těchto údajů je návratnost spíš literární žánr než ekonomický výpočet.

Co má neviditelná látka společného s baterií na rez

Podobnou disciplínu při čtení čísel vyžaduje nizozemský Ore Energy. Firma vyvíjí železo-vzduchové baterie založené na vratné oxidaci železa. Při vybíjení železo oxiduje, při nabíjení dodaná elektřina proces obrací. Výrobce technologii popisuje jako úložiště využívající železo, vodu a vzduch, určené pro dodávku energie až po dobu 100 hodin. Princip vysvětluje Ore Energy.

Sto hodin znamená čtyři dny a čtyři hodiny. Nejde ovšem o lhůtu, po které elektřina v baterii přestane existovat. Jde o dobu vybíjení při příslušném výkonu. Bez údaje o výkonu a využitelné kapacitě je samotné číslo neúplné.

Modelově: úložiště dodávající nepřetržitě jeden megawatt po dobu sta hodin musí poskytnout 100 MWh energie. To je jiná úloha než krátké vyrovnávání výkonových špiček.

Ore Energy v únoru 2026 oznámil dokončení pilotního provozu svého systému v laboratořích EDF ve Francii. Podle firmy zařízení pracovalo několik měsíců v podmínkách elektrické sítě. To je konkrétní krok, stále však odlišný od dlouhodobě ověřené ekonomiky rozsáhlých instalací. Podrobnosti zveřejnil výrobce.

Souvislost s InfraHexem je v hodnocení výsledků. U textilie potřebujeme vědět, co znamená snížení tepelné stopy. U baterie, při jakém výkonu platí sto hodin. Působivé číslo otevírá debatu. Nenahrazuje technické zadání.

Drahá energie se neřeší jediným vítězným vynálezem

Debata o české energetice často sklouzne k výběru jediného zachránce. Jádro. Fotovoltaika. Baterie. Jenže výrobní zdroj, úložiště a úsporné opatření řeší rozdílné problémy. Nová elektrárna sama neopraví netěsnou halu. Zateplení zase nenahradí elektřinu potřebnou pro výrobní linku.

Pro investora do stavby má proto větší cenu pořadí rozhodnutí než technologická nálepka. Nejprve určit potřebnou službu a spotřebu. Potom odstranit zbytečné ztráty. Následně vybírat zdroj, řízení a případnou akumulaci podle skutečného provozu.

Do této skládačky patří také sdílení elektřiny. ERÚ upozorňuje, že výroba a spotřeba se pro sdílení musí potkat ve stejném patnáctiminutovém vyhodnocovacím intervalu. Sdílení tedy samo nepřenese polední přebytek do večera. Pravidla vysvětluje Energetický regulační úřad.

U obce může být užitečné porovnat výrobu školní fotovoltaiky se spotřebou dalších budov. Základní možnosti představuje stránka sdílení elektřiny SmartEnergyShare. Pro související čtení slouží také blogy ShareElectric.cz a ElectricShare.cz.

Takové propojení není tak fotogenické jako maskovací pončo. Může však odpovídat potřebám konkrétního areálu mnohem přesněji. A právě přesnost zadání rozhoduje, zda nová technologie vytvoří užitek, nebo jen další položku v rozpočtu.

Český úspěch ano. Univerzální zázrak zatím ne

Postup InfraHexu je výrazný úspěch českého materiálového vývoje. Firma zaujala v mezinárodní konkurenci a dostala příležitost přiblížit své výrobky dalším vojenským uživatelům. Podstatné přitom není slovo „neviditelný“. Podstatné je, zda technologie dokáže opakovaně snížit odhalitelnost v podmínkách, pro které ji zákazník pořizuje.

Pro stavebnictví z tohoto příběhu plyne užitečné poučení. Nové materiály mohou změnit způsob, jak pracujeme s teplem. Každý přenos do jiné oblasti ale potřebuje vlastní důkazy. Úspěch maskovací textilie nepředstavuje automatické potvrzení energetické úspornosti stavební konstrukce.

Majitel domu či haly proto nemusí čekat na vojenskou technologii v regálu stavebnin. Může začít měřením, rozborem provozu a porovnáním konkrétních opatření. Služby pro tuto oblast sdružuje také energetická platforma SES. Rozhodnutí by vždy mělo stát na datech daného objektu.

Před další investicí si vyžádejte výchozí stav, očekávaný výsledek a způsob jeho ověření. Platí to pro izolaci, baterii i řízení spotřeby.

Moje předpověď? Největší náskok nezískají stavby, které budou na termokameře nejméně vidět. Získají ho ty, jejichž provozovatelé nejlépe uvidí do vlastní spotřeby. To možná není tak efektní titulek. Ale rozdíl na účtu bývá velmi dobře viditelný.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Share-Electric.cz Platíte za elektřinu podle ceníku z roku 2019? Pak vám ně... Vice o sdílení elektřiny