Uhlí mělo v Evropě končit. Teď se vrací do hry a elektrárnám vydělává víc než plyn

Uhelná elektrárna může na stejné megawatthodině vydělat víc než moderní paroplyn. I po zaplacení emisních povolenek. Stačí, aby plyn zdražil dostatečně proti uhlí. Provozovatel starého bloku pak místo příprav na odstavení znovu počítá, kolik mu zbývá paliva.

Přesně takovou podporu uhlí přinesl rok 2026. Mezinárodní energetická agentura spojuje jeho lepší konkurenceschopnost s dražším plynem a konfliktem na Blízkém východě. Současně ale dál očekává pokles evropské spotřeby uhlí. Návrat do hry tedy není totéž jako návrat na trůn. A pro odběratele má tenhle rozdíl velmi konkrétní cenu.

Uhlí odepsali příliš brzy. Dražší plyn mu znovu otevírá dveře

Evropská energetika nemá jeden společný vypínač uhlí. Má jednotlivé elektrárny, rozdílné náklady a obchodníky, kteří každý den porovnávají cenu paliva, povolenek a elektřiny. Když se poměry změní, změní se i pořadí výhodnosti výroby.

Podle zářijové zprávy IEA zdražoval v první polovině roku 2026 plyn v reakci na konflikt na Blízkém východě výrazněji než uhlí. Evropský dovozní ukazatel uhlí pro přístavy Amsterdam, Rotterdam a Antverpy přitom vystoupal přibližně ke 130 dolarům za tunu. Uhlí tedy samo nezlevňovalo. Jeho výhodou bylo, že konkurenční palivo dostalo větší cenový zásah. IEA: Vývoj cen uhlí v roce 2026.

To je podstatný detail. Titulek o návratu uhlí může vyvolat dojem, že Evropa objevila zapomenutý levný zdroj. Ve skutečnosti se zhoršily podmínky jeho soupeře. Elektrárna může získat lepší marži i ve chvíli, kdy jí palivo zdražuje. Musí ovšem dostatečně vzrůst také prodejní cena elektřiny.

IEA pro rok 2026 stále předpokládá pokles celkové spotřeby uhlí v EU, nově na 276 milionů tun. Dražší plyn podle ní ústup zpomaluje například v Německu a Polsku, kde zůstává dostupná uhelná kapacita. Jde o prognózu celkové spotřeby, včetně průmyslu, nikoli o naměřenou výrobu elektráren za celý rok. IEA: Poptávka po uhlí.

Jak uhlí porazí plyn: rozhodují tři ceny a účinnost

Pro základní porovnání potřebujeme cenu elektřiny, cenu paliva a cenu emisní povolenky. Pak ještě účinnost elektrárny. Samotná levná tuna uhlí totiž nic neříká, dokud nevíme, kolik elektřiny z ní zařízení skutečně vyrobí.

Princip je jednoduchý: od tržby za megawatthodinu odečteme palivo potřebné k její výrobě a náklady na vypuštěný oxid uhličitý. Výsledkem je orientační marže před dalšími náklady.

Následující tabulka je modelový výpočet, nikoli aktuální burzovní kotace. Předpokládá elektřinu za 120 eur/MWh a povolenku za 70 eur za tunu CO₂. Ceny paliv jsou vyjádřené na megawatthodinu energie obsažené v palivu.

| Modelový parametr | Černouhelný blok | Paroplynový blok | |---|---:|---:| | Cena paliva | 15 eur/MWh | 45 eur/MWh | | Elektrická účinnost | 40 % | 58 % | | Palivo na výrobu 1 MWh elektřiny | 37,5 eura | 77,6 eura | | Předpokládané přímé emise | 0,85 t CO₂/MWh | 0,35 t CO₂/MWh | | Náklad na povolenky | 59,5 eura | 24,5 eura | | Palivo a povolenky dohromady | 97 eur/MWh | 102,1 eura/MWh | | Zbývající marže | 23 eur/MWh | 17,9 eura/MWh |

Uhlí v tomto příkladu vyhrává o 5,1 eura na megawatthodině. Emisní nevýhodu přebije levnější palivo. Jenže stačí pokles ceny plynu na 35 eur/MWh a jeho marže při ostatních stejných předpokladech vyskočí přibližně na 35,2 eura. Pořadí se obrátí.

Podobně fungují povolenky. Jejich zdražení o deset eur za tunu zvýší v našem modelu náklad uhelného bloku o 8,5 eura/MWh, plynového jen o 3,5 eura. Uhlí ztratí téměř celý náskok. Žádné kouzlo. Jen kalkulačka, která nemá politické preference.

Vyšší marže ještě nezaplatí elektrárně celý rok

Z uvedených 23 eur nelze rovnou vyplácet dividendy. Elektrárna musí zaplatit zaměstnance, údržbu, chemikálie, opravy i vlastní spotřebu. Výsledek ovlivňují náklady na start a provoz při částečném zatížení. Uhelný blok navíc nelze podle potřeby roztáčet jako kuchyňský mixér.

Rozhoduje také počet hodin, během kterých se výroba vyplatí. Modelový blok o výkonu 500 MW při plném výkonu a marži 20 eur/MWh vytvoří za tisíc hodin příspěvek deset milionů eur. Pokud ale jeho roční fixní náklady tuto částku převýší, několik povedených zimních týdnů ho nezachrání.

Další rozdíl je mezi okamžitou tržní marží a skutečným výsledkem provozovatele. Elektrárna mohla elektřinu prodat předem. Stejně tak mohla dříve nakoupit palivo a povolenky. Dnešní růst burzovní ceny proto automaticky neznamená stejně velký přírůstek peněz na jejím účtu.

A pozor na české podmínky. Dovozní černé uhlí není totéž jako hnědé uhlí z dolu propojeného s elektrárnou. Liší se výhřevnost, doprava, těžební náklady i emisní náročnost. Evropský ukazatel tak pomůže popsat směr trhu, ale sám neprozradí hospodaření konkrétní české elektrárny.

Pro rozhodnutí o prodloužení provozu je navíc zásadní nejbližší velká oprava. Už zaplacený blok může krátkodobě dobře vydělávat. Investovat do něj další miliardy je úplně jiný propočet, s jiným rizikem a mnohem delším horizontem.

Proč levnější výroba nemusí zlevnit vaši fakturu

Na propojeném trhu se elektřina neprodává každému odběrateli podle nákladů konkrétní elektrárny. Ve zjednodušeném obrazu určuje cenu pro daný obchodní interval poslední potřebná přijatá nabídka. Pokud je k pokrytí poptávky nutný dražší plynový zdroj, mohou z vyšší ceny těžit také levnější výrobci.

Uhlí tak může získat větší výdělek právě v situaci, která zákazníky bolí. Levnější výroba jednoho zdroje se nemusí promítnout do nižší tržní ceny, pokud drahý zdroj zůstává potřebný. Výsledek současně ovlivňují přeshraniční propojení, dostupnost elektráren a omezení sítí.

Pro představu o skutečných cenových rozdílech slouží výsledky denního trhu OTE. Pro průběžné sledování lze využít také přehled spotových cen elektřiny. Burzovní hodnotu ale nelze bez úprav zaměnit za konečnou cenu domácnosti.

U fixované smlouvy se změna velkoobchodních cen nemusí projevit až do konce sjednaného období. U produktu navázaného na spot záleží na smluvním výpočtu, přirážce dodavatele a časovém rozložení odběru. Vedle obchodní složky zůstávají další platby.

Právě tady dostává smysl přesouvání spotřeby. Jestliže například přesunete 5 kWh denně do období s cenou nižší o dvě koruny za kilowatthodinu, modelová úspora dosáhne 3 650 korun ročně. Platí to pouze při skutečném promítnutí rozdílu do vašeho produktu a při zachování stejného množství spotřeby.

Kostel v Oldřišově ukazuje, kde začít: u tepla, které neutíká

Zatímco obchodníci řeší poměr uhlí a plynu, v Oldřišově na Opavsku sáhli k opatření, které funguje bez ohledu na vítěze burzovního souboje. Zateplili klenbu kostela. Přidali osm tepelných čerpadel a fotovoltaiku na farní stodole.

Podle ostravsko-opavské diecéze použili odnímatelnou foukanou izolaci. Vyrobená elektřina slouží spotřebě kostela a fary. Projekt tak spojuje snížení potřeby tepla s novým způsobem jeho výroby a vlastním zdrojem elektřiny. Diecéze ostravsko-opavská: Fotovoltaika v Oldřišově.

Bez provozních výsledků nelze poctivě tvrdit, kolik projekt ročně ušetří nebo kdy se zaplatí. Jeho logika je ale přenositelná. Nejprve omezit ztráty budovy. Potom správně dimenzovat vytápění. Následně sladit spotřebu s vlastní výrobou a dostupnými cenami elektřiny.

U tepelného čerpadla záleží také na venkovní teplotě a požadované teplotě topné vody. Nejlevnější elektřina proto nemusí vždy znamenat nejlevnější vyrobené teplo. Řízení musí zohlednit účinnost zařízení, tepelnou setrvačnost budovy i pohodlí lidí.

Výchozím bodem jsou měření. Třeba monitoring spotřeby a výroby, který pomůže odhalit souběh velkých odběrů nebo zbytečný noční provoz. Roční vyúčtování řekne, kolik jste spotřebovali. Časový průběh ukáže, co s tím můžete udělat.

Chytrý elektroměr nestačí. Spotřebu musí někdo skutečně řídit

Šéf ČEZ Distribuce v říjnovém rozhovoru spojoval větší kontrolu odběratelů nad náklady s chytrým měřením, dynamickými tarify a připravovanými změnami tarifní struktury. Důležitá je právě kombinace těchto nástrojů. Samotný elektroměr umí spotřebu zaznamenat. Bojler za vás nepřepne. Rozhovor pro iDNES.cz.

Domácnost potřebuje vědět, co může posunout a na jak dlouho. Ohřev vody snese jiný režim než vaření večeře. Firma může využít zásobu tepla, chladu nebo stlačeného vzduchu. Každý přesun ale musí respektovat provozní omezení. Zastavit výrobu kvůli levnější elektřině bývá drahá úspora.

Další možnost představuje sdílení elektřiny. Výrobce s poledním přebytkem může hledat odběratele, který v té době skutečně spotřebovává. Podle ERÚ se výroba a odběr při sdílení potkávají ve stejném patnáctiminutovém intervalu. Při využití distribuční soustavy se navíc dál platí příslušné regulované platby. ERÚ: Principy sdílení elektřiny.

Sdílení tedy není sezónní úschovna letních přebytků na leden. Pro praktické otázky komunitní energetiky lze navázat také na Sdílení elektřiny.

Baterie nebo řiditelná technologie mohou vedle vlastní optimalizace nabídnout také obchodování flexibility. Potenciální příjem je ovšem potřeba porovnat s opotřebením, ztrátami, smluvními podmínkami a omezením dostupnosti zařízení. Jednu kapacitu nelze bez omezení slíbit několika službám zároveň.

Na návratu uhlí nemusíte prodělat. Začněte vlastními daty

Krátkodobá výhoda uhlí nijak nemaže změnu evropské výroby. Podle analýzy Ember dodaly solární elektrárny v EU v roce 2025 rekordních 369 TWh elektřiny, přibližně 13 % celkové výroby. Vítr a slunce společně překonaly fosilní zdroje. To je výsledek celého roku, nikoli vybraného slunečného odpoledne. Ember: Evropská elektroenergetika 2026.

Pro odběratele z toho plyne praktický úkol. Stáhnout dostupná průběhová data. Najít nejdražší odběrová období. Ověřit smlouvu a zjistit, které spotřebiče lze řídit. Teprve potom vybírat baterii, nový tarif nebo partnera pro sdílení.

U firem se vyplatí začít jedním provozem a výsledky měřit. Porovnávat přitom nejen zaplacené koruny, ale také objem výroby a počasí. Nižší účet během odstávky ještě nedokazuje úspěšnou optimalizaci. Stejně tak teplejší zima může zakrýt špatně nastavené vytápění.

Možnosti propojení měření, sdílení a řízení spotřeby nabízí také Smart Energy Share. Smysluplným podkladem pro nabídku jsou konkrétní data a jasně popsaný provoz, nikoli pouze fotografie střechy.

Moje předpověď? Uhlí ještě několikrát překvapí dobrým výdělkem. Největší dlouhodobou výhodu ale získají ti, kdo dokážou omezit odběr právě ve chvíli, kdy jsou fosilní elektrárny nejdražší. Začněte posledním vyúčtováním a časovým průběhem spotřeby. Čekat na definitivní konec uhlí není strategie úspor.

Zdroje

• IEA: Ceny uhlí v pololetní aktualizaci pro rok 2026 — Podklad pro srovnání vývoje cen uhlí a plynu. Rozlišuje regionální cenové ukazatele, okamžité ceny a očekávání trhu. Částka za tunu dovozního uhlí se proto nedá přímo přenést do nákladů českého hnědouhelného bloku.
• IEA: Vývoj poptávky po uhlí — Podklad pro evropský výhled spotřeby v roce 2026. Uvedený odhad zahrnuje energetiku i průmysl. Při čtení je potřeba rozlišovat prognózu celého roku od již zaznamenaného vývoje.
• OTE: Výsledky denního trhu s elektřinou — Český zdroj pro kontrolu velkoobchodních cen v jednotlivých obchodních intervalech. Hodí se pro porovnání časů odběru; konečný účet zákazníka navíc závisí na jeho smlouvě, poplatcích a dalších složkách ceny.
• ERÚ: Sdílení elektřiny a energetická společenství — Vysvětlení souběhu výroby a spotřeby, registrace skupin a vyúčtování. Praktický podklad pro posouzení, zda se konkrétní výrobna a odběrná místa pro sdílení časově doplňují.
• Ember: Přehled evropské elektroenergetiky 2026 — Roční statistický kontext výroby elektřiny v EU za rok 2025. Umožňuje oddělit krátkodobé zlepšení ekonomiky uhelných bloků od dlouhodobé změny podílů jednotlivých zdrojů.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SdileniElektriny.com Havlíček: Vstupujeme do další fáze energetické krize, Čes... Vice o aktuální cena